Prvním lokálním kaplanem byl ustanoven Jan Sarkandr Globiš. Roku 1859 se stala lokalie farností a k farnosti byly připojeny Sobotovice. O tři roky později roku 1862 za duchovního správce P. Viktora Kunzfelda byl kostel rozšířen. Stavbu provedli rajhradští stavitelé Kašpar Mátl a jeho syn František. Z původního kostela zůstala stát jen čtyřhranná věž s hlavním vchodem. Kostel byl rozšířen o presbytář a dvě boční kaple, takže půdorys kostela má tvar kříže a je postaven v renesančním slohu.
O první adventní neděli 30. listopadu roku 1862 posvětil syrovický kostel a hřbitov opat rajhradského kláštera Vintíř Kalivoda.
V letech 1904 a 1905 provedli farníci vlastním nákladem opravu kostela.
Vnitřní výzdoba chrámu pochází z druhé poloviny 19. století. Současné výzdobě dominuje umělecký obraz sv. Augustina nad hlavním oltářem od akademického malíře a rajhradského rodáka Josefa Zeleného. Sochy sv. Cyrila a Metoděje u hlavního oltáře jsou od brněnského sochaře Benedikta Edeleho. Nad obrazem sv. Augustina je srdce Pána Ježíše a nad vchodem do zákristie obraz Panny Marie Hostýnské a pod ním obraz Panny Marie Karmelské, která se dle pověsti zjevila nad naším kostelem tehdejšímu duchovnímu správci P. Viktoru Kunzfeldovi v roce 1861 a od té doby se koná v naší obci pouť k Panně Marii Karmelské. Na protější straně je obraz od poutníků mariazellských z roku 1861. Na epištolní straně je kříž ukřižovaného Krista, pod ním sochy Panny Marie, Maří Magdaleny, sv. Jana. Dále nad zpovědnicí je socha marnotratného syna, křtitelnice se sochou sv. Jana Křtitele. Na zdi nad křtitelnicí jsou sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na stěně je obraz sv. Rodiny. Nad zpovědnicí visí obraz Panny Marie Lurdské. Naproti kříži je kazatelna, kterou zhotovil stolařský továrník Jan Kudiš z Brna. Pozdější úpravu a výzdobu provedl pan Čapka ze Židlochovic. Kazatelnu zdobí plastické sochy evangelistů a apoštolů. V boční kapli je Boží hrob a sochy sv. Anežky a sv. Ludmily, mezi nimi je obraz Panny Marie s rodiči Jáchymem a Annou.
Nad vchodem do kostela je hudební kůr, jehož nedílnou součástí jsou varhany. Původní varhany byly v roce 1923 nahrazeny novými. Na zábradlí kůru je umístěn erb rytířů Sekorů ze Sekenberka.
Současné kostelní lavice vyrobil místní stolař Jan Franěk v roce 1935. Kostel je vyzdoben 14 obrazy křížové cesty, které jsou vyřezány ze dřeva. Byly zakoupeny před první světovou válkou jednotlivými farníky ze Syrovic a Sobotovic. Každý obraz za 90 zlatých. Nástropní obraz na klenbě kostela namaloval v roce 1935 malíř kostelů František Kolbábek, který zobrazil setkání Ježíše v Emauzích. Původní skleněná okna byla v roce 1935 nahrazena obrazy svatých. Na epištolní straně jsou vyobrazeni
sv. Monika a sv. Prokop. Na protější straně jsou v oknech na barevných sklech zobrazeni sv. Vojtěch a sv. Terezie a sv. Vavřinec a sv. Josef. V roce 1946 byla nainstalována kulatá okna v prezbytáři se srdcem Pána Ježíše a Panny Marie. Ke kostelu neodmyslitelně patří betlém. Ten současný byl zakoupen v roce 1952 od ing. Kafky z Červeného Kostelce.
Zvony
V současné době z věže našeho kostela svým hlasem zve k bohoslužbám farníky zvon o váze 360 kg s nápisem: „Maria Královno míru, oroduj za nás.“ Sekunduje mu zvon vážící 165 kg s obrazy sv. Cyrila a Metoděje a zvon vážící 97 kg s obrazem sv. Prokopa.